Již před časem jsem byla přivedena k osobnosti skromného umělce, který zanechal světu úctyhodné dílo... tvořil z vnítřního popudu... inspirován krásou vesnice, ve které žil, a příběhy biblickými... v jeho grafikách jsem našla ztvárnění i mých pocitů... a ve fotografické tvorbě jeho syna Daniela mě velmi blízkou poetiku... Bohuslav k nám promlouvá i dnes, svou člověčinou... jeho grafická i malířská tvorga je k vidění v Domě u kamenného zvonu, nádherné to stavbě, jejíž genius loci jsem s úctou a vděčností pocítila opět právě při této výstavě.A že z vedlejšího Staroměstské náměstí řinčely vánoce ukřičené - v podobě trhu - se mi jevilo docela symbolicky. Jedna podoba světa vedle druhé... a na nás lidech je, co si vybereme. Okusila jsem obojí ... tu tichou klinou krásu i bolest, i to nablýskané hlučné pozlátko, a v klidu jsem se odebrala k pokračování mé životní pouti, která mi je dána. Tady nejdete více foteček.
Zde hledá